Spolek
přátel Karla Engliše
Muži, kterým nejde o nic jiného než o dobro celku, si mají vždy podati ruce ke společné práci.
Karel Engliš v dopise Jaroslavu Preissovi, 1934
.jpg)
Kdo jsme
Spolek
sdružuje příbuzné, akademiky, nadšence a krajany, jejichž společným jmenovatelem
je zájem o osobnost a odkaz Karla Engliše jako jedné z největších postav demokratického
Československa.
Spolek zahájil činnost 25. května 2020 u příle-žitosti 100. výročí prvního jmenování Karla Engliše do funkce ministra financí.
Spolek zahájil činnost 25. května 2020 u příle-žitosti 100. výročí prvního jmenování Karla Engliše do funkce ministra financí.
O co usilujeme
Cílem
spolku je přispět k návratu Karla Engliše do obecného povědomí, k připomenutí a
zhod-nocení jeho díla. Podporujeme konkrétní projekty, které tento cíl pomáhají
naplnit.
Čeho jsme dosáhli před založením spolku
Karla
Engliše jsme široké veřejnosti připome-nuli prostřednictvím článků v předních
českých médiích.
Na
výstavu o 100 letech Masarykovy univerzity byly zapůjčeny dvě unikátní
fotografie z rodin-ného archivu.
21.
9. 2019 jsme se zúčastnili Dne otevřených dveří ČNB.
Spolupracovali
jsme se Slezským zemským muzeem na tvorbě expozice věnované Karlu Englišovi,
otevřené v prosinci 2019.
S kým a na čem spolupracujeme
Vyhledáváme příležitosti pro
připomínání i rozvíjení odkazu Karla Engliše.
Tuto
osobnost se snažíme přiblížit odborné i široké veřejnosti skrze konkrétní
projekty.
Spolupracujeme s institucemi,
které společně s námi garantují úspěšné dokončení daného
projektu.
od září 2019
Česká národní banka
Příprava expozice věnované Karlu Englišovi v ostravské pobočce ČNB, spolupráce na projektu pamětní stokoruny a zahájení digitalizace pozůstalosti.
Od Března 2019
masarykova univerzita v brně
Digitalizace
spisů Karla Engliše
a
připravovaná ediční řada
Díla
Karla Engliše, věnovaná zejména těm Englišovým knihám,
které byly za komunistického režimu zakázány a nemohly
vyjít.
Od února 2020
univerzita
karlova
(útrl ff uk)
Překlad hesla Karel Engliš na wiki-pedii do světových jazyků.
DIGITALIZACE
Digitalizaci
spisů Karla Engliše provádí ve spolupráci s Archivem Národního muzea (ANM)
Archiv a Nakladatelství Munipress Masary-kovy univerzity
(MUNI).
Z
příspěvků budou placeni odborníci i brigádníci Archivu
a Nakladatelství Munipress MUNI, kteří se budou věnovat třídění
a digitalizaci písemností, zapůjčených z ANM.
publikaCe
Součástí chystané ediční řady budou Englišovy paměti, jeho stěžejní spis Velká logika či Englišovi věnovaná monografie. Pomozte nám zajistit prostředky na tisk a distribuci pro tento náročný a rozsáhlý nakladatelský projekt.
konzervace
V pozůstalosti po Karlu Englišovy se nacházejí unikátní filmy, desky či artefakty. Pomozte nám je zachránit a získejte podíl na budoucích expozicích!
CHCETE-li NÁS PODPOŘIT...
...napište nám, prosím, na
info@englis.cz.
My vám obratem poskytneme číslo
účtu. Díky tomu budeme přesně vědět, na jaký projekt přispíváte,
a při zasílání potvrzení o daru
budeme moct uvést, na co přesně a jak byl dar
využit.
ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Co
je vaším cílem?
Naším cílem je přispět k návratu Karla Engliše do obecného povědomí a zhodnocení jeho díla.
Co to znamená konkrétně?
Vyhledáváme příležitosti pro připomínání i rozvíjení odkazu Karla Engliše. Tuto osobnost se snažíme přiblížit odborné i široké veřejnosti skrze konkrétní projekty. Na jednotlivých projektech spolupracujeme s institucemi, které společně s námi garantují úspěšné uskutečnění daného projektu.
Proč je potřeba Karla Engliše připomínat?
Karel Engliš byl jednou z osobností, které formovaly první republiku. Jeho nezpochybnitelné zásluhy na hospodářském, politickém a intelektuální životě demokratického Československa ostře kontrastují s tím, že se jej komunistickému režimu podařilo téměř úplně vymazat z obecného povědomí. Jeho jméno se vrací do veřejné diskuse až od 90. let a značná část jeho rozsáhlého odkazu je zapomenuta či roztříštěna, nachází se v soukromých rukách a teprve čeká na své objevení. Rozhodně nelze říct, že o Englišovi je známo vše, a odkrývání jeho odkazu jistě napomůže lepšímu pochopení nedávné české historie.
Může být Karel Engliš zajímavý i pro někoho, kdo se nezajímá o historii nebo ekonomii?
Bezpochyby ano. Englišova statečnost, neústupnost, s jakou po celý život hájil svobodu (svědomí, bádání, podnikání...), ohled na chudé a potřebné, slušnost, poctivost, pracovitost a další hodnoty, jež zastával a které lze pokládat za základní kameny fungující demokratické společnosti, jsou jedním slovem příkladné. Neméně inspirace skýtají Englišovy osudy, které odrážejí jak zvraty, jimiž si české země prošly během své nedávné historie, tak Englišovy jednoznačné morální postoje a celoživotní vůli přispět co největší měrou k obecnému blahu.
Co vás vedlo k tomu, že jste založili spolek? Nestačilo by o totéž usilovat spontánně, neformálně?
Ve stejném duchu jsme pracovali již dříve, ale ukázalo se, že osobní iniciativa má své limity. Abychom tedy mohli své plány a představy uskutečnit, spojili jsme síly a dali jsme iniciativě podobu neziskové společnosti.
Kdo jsou zakládající členové a jak se k osobě Karla Engliše dostali?
Doc. ing. Jiří Blažek, Csc. působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a Karlu Englišovi se věnuje již řadu let. Tento zájem mu předal jeho starší kolega prof. JUDr. František Vencovský (1923–2006), žák a přítel Karla Engliše.
PhDr. Martin Hlaváč, Ph. D. je absolvent Karlovy univerzity, specializací historik. Karlem Englišem se postupně zabýval ve své magisterské i disertační práci.
Hrabyňský patriot a bývalý novinář Pavel Lhota Karla Engliše osobně znal: v době, kdy Karel Engliš trávil poslední léta života ve své rodné Hrabyni, se s ním Pavel Lhota běžně setkával. Později začal Pavel Lhota usilovat o to, aby se vzpomínka na nejslavnějšího rodáka nevytratila ani v Hrabyni samé.
Mgr. Vít Pokorný jako prapravnuk zajišťuje spojení a součinnost s rodinou Karla Engliše. Proto také usiluje o to, aby rozsáhlá Englišova pozůstalost byla postupně tříděna, digitalizována a využívána pro popularizaci i pro odborné projekty.
Čestným členem spolku je vnuk Karla Engliše MUDr. František Plhoň.
Jste první, kdo přišel s nápadem připomínat Karla Engliše?
Rozhodně ne. Proti snaze komunistického režimu vymazat Karla Engliše z knihoven i z kolektivní paměti aktivně vystupovat už v 50. letech Englišův zeť a někdejší prvorepublikový důstojník Ladislav Fürst. Ten až do své smrti na konci 80. let pořizoval soupisy Englišových publikací, spolu s manželkou Věrou Fürstovou pečoval o Englišův odkaz a část pozůstalosti spojenou s vykonáváním veřejných funkcí předal na sklonku života Archivu Národního muzea.
Manželům Fürstovým byl nablízku a se všemi těmito aktivitami obětavě pomáhal prof. JUDr. František Vencovský, který krátce po sametové revoluci inicioval vznik Společnosti profesora Karla Engliše.
(Na snahy manželů Fürstových a prof. Vencovského dnes navazujeme. Proto jsme také vybrali jako titulní fotografii snímek Karla Engliše s Ladislavem Fürstem a kapitolu Kdo jsme uvozuje snímek Karla Engliše s Františkem Vencovským. Obě fotky pocházejí z 50. let.)
Společnost profesora Karla Engliše fungovala v letech 1990–1996. Její zásluhou se podařilo vydat některé Englišovy texty a jemu věnovanou monografii z pera Františka Vencovského. V denním tisku vyšlo značné množství článků o Karlu Englišovi, jejichž autorem byl často sám František Vencovský. Za účasti členů Společnosti byl v Hrabyni odhalen Englišův pomník. Akademie věd ustavila Medaili Karla Engliše. Do studijních programů vysokých ekonomických a právnických škol byly zařazeny přednášky a semináře v přímém vztahu ke Karlu Englišovi.
V roce 1993 dále vznikla při Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě Nadace Karla Engliše (dnes Nadační fond Karla Engliše), začal fungovat Výbor ceny Karla Engliše při Masarykově univerzitě v Brně a roku 1995 byla v Opavě ustavena Společnost pro zřízení a provoz Muzea Karla Engliše v Hrabyni. Díky tomu všemu se dostavila renesance zájmu o Karla Engliše.
Roku 1996 však nastal zlom: Společnost Karla Engliše pro stáří svých členů ztratila akceschopnost, rozpustila se a její majetek byl rozdělen mezi Výbor ceny Karla Engliše a Nadaci Karla Engliše. V důsledku toho začala vlna zájmu ochabovat a spolu s tím slábl také kontakt mezi rodinou a institucemi jako Masarykova univerzita či Česká národní banka, který do té doby zprostředkovala Společnost Karla Engliše, a to zejména v osobě Františka Vencovského.
Přesto se s přispěním rodiny podařilo uskutečnit některé jednotlivé počiny, mimo jiné roku 2004 pojmenování ulice po Karlu Englišovi na Praze 5 zásluhou tehdejšího místostarosty ing. Petra Horáka, svěření části pozůstalosti do péče Archivu Národního muzea Englišovou pravnučkou Mgr. Barborou Horákovou či předání depozita z Englišovy pozůstalosti vnukem prof. JUDr. Karla Engliše ing. Karlem Englišem a jeho manželkou ing. Jitkou Englišovou do rukou starostky Hrabyně Mgr. Zdeňky Jordánové. Ta v roce 2010 uspořádala oslavy 130. výročí Englišova narození i související výstavu a připomínala Karla Engliše také vystoupeními na různých konferencích. Paralelně s tím pokračovala englišovská iniciativa v podobě zájmu a bádání některých vysokoškolských pedagogů či studentů. Na všechny tyto pozitivní kroky dnes navazujeme, díky nim bylo například možné v druhé polovině roku 2019 zřídit takřka během několika měsíců expozici věnovanou Karlu Englišovi ve Slezském zemském muzeu.
Iniciativa jako taková nicméně od roku 1996 ztrácela dynamiku a nastal citelný pokles zájmu o Karla Engliše.
Tento trend se podařilo zvrátit v době stých výročí vzniku republiky, československé měny a Masarykovy univerzity na přelomu let 2018 a 2019: zásluhy Karla Engliše o první republiku vyzdvihla přední česká média, obnovily se vazby mezi rodinou a institucemi i mezi jednotlivými odborníky a nadšenci, započala práce na prvních společných projektech. V tom všem chceme pokračovat a dostát tak zadost svým předchůdcům i dobrému jménu Karla Engliše.
Čeho jste již dosáhli?
Od prosince 2018 představujeme Karla Engliše prostřednictvím článků v předních českých médiích. 30. ledna 2019 jsme spolu s ČNB představili pamětní dvacetikorunu s portrétem Karla Engliše. Na výstavě o 100 letech Masarykovy univerzity si veřejnost mohla prohlédnout dvě fotografie z rodinného archivu. 21. září 2019 jsme se zúčastnili Dne otevřených dveří ČNB, na němž vystoupil v diskusním panelu vnuk Karla Engliše František Plhoň. V prosinci 2019 byla v opavském Slezském zemském muzeu otevřena expozice věnovaná Karlu Englišovi. Souběžně s tím jsme začali mapovat roztířštěnou pozůstalost Karla Engliše a zaznamenávat vzpomínky pamětníků z řad příbuzných i Hrabyňských.
Jak financujete své aktivity?
Pracujeme nezištně a prostředky sháníme vždy projektově, tedy podle povahy a potřeb daného projektu. Nikdy nechceme prostředky pro sebe. Veškeré dary, jež se nám podaří získat, předáme do poslední koruny.
Jako jednu z prvních věcí po registraci Spolku zařídíme zřízení otevřeného konta, takže bude možné kdykoli a odkudkoli kontrolovat veškeré pohyby na spolkovém účtu. O dary budeme žádat vždy na konkrétní určení (např. na vydání konkrétní publikace či na uspořádání konkrétní akce) a budeme prosit dárce o specifikaci určení v emailu, prostřednictvím variabilního symbolu (každý projekt bude mít vlastní symbol) či formou popisku pro příjemce.
Jedině v případě, že obdržíme dar určený na obecnou podporu naší činnosti či dar bez symbolu a bez popisku, využijeme jej na fungování spolku (náklady na dopravu, tisk, reprezentaci, pronájmy atp.).
Každému dárci na začátku nového kalendářního roku vystavíme potvrzení o daru, ve kterém přesně uvedeme, na co byla jím darovaná částka využita a v čem a jak byla užitečná (kupříkladu kolik hodin práce na daném projektu či jak velkou část nákladů za danou akci pomohla uhradit).
Naším cílem je přispět k návratu Karla Engliše do obecného povědomí a zhodnocení jeho díla.
Co to znamená konkrétně?
Vyhledáváme příležitosti pro připomínání i rozvíjení odkazu Karla Engliše. Tuto osobnost se snažíme přiblížit odborné i široké veřejnosti skrze konkrétní projekty. Na jednotlivých projektech spolupracujeme s institucemi, které společně s námi garantují úspěšné uskutečnění daného projektu.
Proč je potřeba Karla Engliše připomínat?
Karel Engliš byl jednou z osobností, které formovaly první republiku. Jeho nezpochybnitelné zásluhy na hospodářském, politickém a intelektuální životě demokratického Československa ostře kontrastují s tím, že se jej komunistickému režimu podařilo téměř úplně vymazat z obecného povědomí. Jeho jméno se vrací do veřejné diskuse až od 90. let a značná část jeho rozsáhlého odkazu je zapomenuta či roztříštěna, nachází se v soukromých rukách a teprve čeká na své objevení. Rozhodně nelze říct, že o Englišovi je známo vše, a odkrývání jeho odkazu jistě napomůže lepšímu pochopení nedávné české historie.
Může být Karel Engliš zajímavý i pro někoho, kdo se nezajímá o historii nebo ekonomii?
Bezpochyby ano. Englišova statečnost, neústupnost, s jakou po celý život hájil svobodu (svědomí, bádání, podnikání...), ohled na chudé a potřebné, slušnost, poctivost, pracovitost a další hodnoty, jež zastával a které lze pokládat za základní kameny fungující demokratické společnosti, jsou jedním slovem příkladné. Neméně inspirace skýtají Englišovy osudy, které odrážejí jak zvraty, jimiž si české země prošly během své nedávné historie, tak Englišovy jednoznačné morální postoje a celoživotní vůli přispět co největší měrou k obecnému blahu.
Co vás vedlo k tomu, že jste založili spolek? Nestačilo by o totéž usilovat spontánně, neformálně?
Ve stejném duchu jsme pracovali již dříve, ale ukázalo se, že osobní iniciativa má své limity. Abychom tedy mohli své plány a představy uskutečnit, spojili jsme síly a dali jsme iniciativě podobu neziskové společnosti.
Kdo jsou zakládající členové a jak se k osobě Karla Engliše dostali?
Doc. ing. Jiří Blažek, Csc. působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a Karlu Englišovi se věnuje již řadu let. Tento zájem mu předal jeho starší kolega prof. JUDr. František Vencovský (1923–2006), žák a přítel Karla Engliše.
PhDr. Martin Hlaváč, Ph. D. je absolvent Karlovy univerzity, specializací historik. Karlem Englišem se postupně zabýval ve své magisterské i disertační práci.
Hrabyňský patriot a bývalý novinář Pavel Lhota Karla Engliše osobně znal: v době, kdy Karel Engliš trávil poslední léta života ve své rodné Hrabyni, se s ním Pavel Lhota běžně setkával. Později začal Pavel Lhota usilovat o to, aby se vzpomínka na nejslavnějšího rodáka nevytratila ani v Hrabyni samé.
Mgr. Vít Pokorný jako prapravnuk zajišťuje spojení a součinnost s rodinou Karla Engliše. Proto také usiluje o to, aby rozsáhlá Englišova pozůstalost byla postupně tříděna, digitalizována a využívána pro popularizaci i pro odborné projekty.
Čestným členem spolku je vnuk Karla Engliše MUDr. František Plhoň.
Jste první, kdo přišel s nápadem připomínat Karla Engliše?
Rozhodně ne. Proti snaze komunistického režimu vymazat Karla Engliše z knihoven i z kolektivní paměti aktivně vystupovat už v 50. letech Englišův zeť a někdejší prvorepublikový důstojník Ladislav Fürst. Ten až do své smrti na konci 80. let pořizoval soupisy Englišových publikací, spolu s manželkou Věrou Fürstovou pečoval o Englišův odkaz a část pozůstalosti spojenou s vykonáváním veřejných funkcí předal na sklonku života Archivu Národního muzea.
Manželům Fürstovým byl nablízku a se všemi těmito aktivitami obětavě pomáhal prof. JUDr. František Vencovský, který krátce po sametové revoluci inicioval vznik Společnosti profesora Karla Engliše.
(Na snahy manželů Fürstových a prof. Vencovského dnes navazujeme. Proto jsme také vybrali jako titulní fotografii snímek Karla Engliše s Ladislavem Fürstem a kapitolu Kdo jsme uvozuje snímek Karla Engliše s Františkem Vencovským. Obě fotky pocházejí z 50. let.)
Společnost profesora Karla Engliše fungovala v letech 1990–1996. Její zásluhou se podařilo vydat některé Englišovy texty a jemu věnovanou monografii z pera Františka Vencovského. V denním tisku vyšlo značné množství článků o Karlu Englišovi, jejichž autorem byl často sám František Vencovský. Za účasti členů Společnosti byl v Hrabyni odhalen Englišův pomník. Akademie věd ustavila Medaili Karla Engliše. Do studijních programů vysokých ekonomických a právnických škol byly zařazeny přednášky a semináře v přímém vztahu ke Karlu Englišovi.
V roce 1993 dále vznikla při Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě Nadace Karla Engliše (dnes Nadační fond Karla Engliše), začal fungovat Výbor ceny Karla Engliše při Masarykově univerzitě v Brně a roku 1995 byla v Opavě ustavena Společnost pro zřízení a provoz Muzea Karla Engliše v Hrabyni. Díky tomu všemu se dostavila renesance zájmu o Karla Engliše.
Roku 1996 však nastal zlom: Společnost Karla Engliše pro stáří svých členů ztratila akceschopnost, rozpustila se a její majetek byl rozdělen mezi Výbor ceny Karla Engliše a Nadaci Karla Engliše. V důsledku toho začala vlna zájmu ochabovat a spolu s tím slábl také kontakt mezi rodinou a institucemi jako Masarykova univerzita či Česká národní banka, který do té doby zprostředkovala Společnost Karla Engliše, a to zejména v osobě Františka Vencovského.
Přesto se s přispěním rodiny podařilo uskutečnit některé jednotlivé počiny, mimo jiné roku 2004 pojmenování ulice po Karlu Englišovi na Praze 5 zásluhou tehdejšího místostarosty ing. Petra Horáka, svěření části pozůstalosti do péče Archivu Národního muzea Englišovou pravnučkou Mgr. Barborou Horákovou či předání depozita z Englišovy pozůstalosti vnukem prof. JUDr. Karla Engliše ing. Karlem Englišem a jeho manželkou ing. Jitkou Englišovou do rukou starostky Hrabyně Mgr. Zdeňky Jordánové. Ta v roce 2010 uspořádala oslavy 130. výročí Englišova narození i související výstavu a připomínala Karla Engliše také vystoupeními na různých konferencích. Paralelně s tím pokračovala englišovská iniciativa v podobě zájmu a bádání některých vysokoškolských pedagogů či studentů. Na všechny tyto pozitivní kroky dnes navazujeme, díky nim bylo například možné v druhé polovině roku 2019 zřídit takřka během několika měsíců expozici věnovanou Karlu Englišovi ve Slezském zemském muzeu.
Iniciativa jako taková nicméně od roku 1996 ztrácela dynamiku a nastal citelný pokles zájmu o Karla Engliše.
Tento trend se podařilo zvrátit v době stých výročí vzniku republiky, československé měny a Masarykovy univerzity na přelomu let 2018 a 2019: zásluhy Karla Engliše o první republiku vyzdvihla přední česká média, obnovily se vazby mezi rodinou a institucemi i mezi jednotlivými odborníky a nadšenci, započala práce na prvních společných projektech. V tom všem chceme pokračovat a dostát tak zadost svým předchůdcům i dobrému jménu Karla Engliše.
Čeho jste již dosáhli?
Od prosince 2018 představujeme Karla Engliše prostřednictvím článků v předních českých médiích. 30. ledna 2019 jsme spolu s ČNB představili pamětní dvacetikorunu s portrétem Karla Engliše. Na výstavě o 100 letech Masarykovy univerzity si veřejnost mohla prohlédnout dvě fotografie z rodinného archivu. 21. září 2019 jsme se zúčastnili Dne otevřených dveří ČNB, na němž vystoupil v diskusním panelu vnuk Karla Engliše František Plhoň. V prosinci 2019 byla v opavském Slezském zemském muzeu otevřena expozice věnovaná Karlu Englišovi. Souběžně s tím jsme začali mapovat roztířštěnou pozůstalost Karla Engliše a zaznamenávat vzpomínky pamětníků z řad příbuzných i Hrabyňských.
Jak financujete své aktivity?
Pracujeme nezištně a prostředky sháníme vždy projektově, tedy podle povahy a potřeb daného projektu. Nikdy nechceme prostředky pro sebe. Veškeré dary, jež se nám podaří získat, předáme do poslední koruny.
Jako jednu z prvních věcí po registraci Spolku zařídíme zřízení otevřeného konta, takže bude možné kdykoli a odkudkoli kontrolovat veškeré pohyby na spolkovém účtu. O dary budeme žádat vždy na konkrétní určení (např. na vydání konkrétní publikace či na uspořádání konkrétní akce) a budeme prosit dárce o specifikaci určení v emailu, prostřednictvím variabilního symbolu (každý projekt bude mít vlastní symbol) či formou popisku pro příjemce.
Jedině v případě, že obdržíme dar určený na obecnou podporu naší činnosti či dar bez symbolu a bez popisku, využijeme jej na fungování spolku (náklady na dopravu, tisk, reprezentaci, pronájmy atp.).
Každému dárci na začátku nového kalendářního roku vystavíme potvrzení o daru, ve kterém přesně uvedeme, na co byla jím darovaná částka využita a v čem a jak byla užitečná (kupříkladu kolik hodin práce na daném projektu či jak velkou část nákladů za danou akci pomohla uhradit).
OHLASY V MÉDIÍCH
Slezský patriot Karel Engliš
rozjížděl první republiku. A miloval Vánoce
Irena Cápová, Forbes, 26. 12. 2019.
Budiž světlo. David Tramba, Euro, 1. 9. 2019.
Ministr pragmatik. Petr Zenkner, Hospodářské noviny, 14. 6. 2019.
Prapravnuk prvního rektora MUNI: Chci oživit Englišův odkaz. Ema Wiesnerová, Magazín M, 22. 4. 2019.
Karel Engliš, neprávem zapomínaný muž. Lenka Hloušková, Právo, 13. 4. 2019.
Souboj o korunu. Martin Petříček, MF DNES, 9. 3. 2019.
Studiuo 6. Česká televize, 30. 1. 2019.
Pan Hospodář. Jiří Štický, Reportér, 9. 12. 2018.
Budiž světlo. David Tramba, Euro, 1. 9. 2019.
Ministr pragmatik. Petr Zenkner, Hospodářské noviny, 14. 6. 2019.
Prapravnuk prvního rektora MUNI: Chci oživit Englišův odkaz. Ema Wiesnerová, Magazín M, 22. 4. 2019.
Karel Engliš, neprávem zapomínaný muž. Lenka Hloušková, Právo, 13. 4. 2019.
Souboj o korunu. Martin Petříček, MF DNES, 9. 3. 2019.
Studiuo 6. Česká televize, 30. 1. 2019.
Pan Hospodář. Jiří Štický, Reportér, 9. 12. 2018.